VHODNÉ A MÉNĚ VHODNÉ (24.3.)

 

ŤINGY březen (24.3.23)  (Ťing je PODNĚT, ne návod. Rozvíjejme jej v sobě)

 

VHODNÉ A MÉNĚ VHODNÉ

      

      V jednotě neutrálního božství žádné „nálepkování“ typu dobré či špatné neexistuje. Chceme-li zvyšovat vibrace svého vědomí, musíme se rozhodnout pro neposuzování. Je to prosté. Klidné pozorování (bez jakéhokoli komentování) umožní přijímat s pokorou to, co přichází. Stručně řečeno - neodporuje životu. Pokud však přece jen nějaké rozlišování potřebujeme, poslouží nám Kryonovo nasměrování na „vhodné“ a „méně vhodné.“ Elegantně se tak zbavíme slova, myšlenky i pocitu, že je zase něco „špatně.“  Tak věci hodnotí zvyková energie mysli. Když však víme, že všechno, co se děje, nás spolehlivě vede od nižších vibrací k vyšším, jak by mohlo být cokoliv špatně? Kdo to říká? Kdo se tetelí radostí, když pořád dokola „naskakujeme na špek“ a odstřihujeme se tak od stavu klidu, který nám bytostně náleží?

  

   Ego funguje jako aktivní vulkán. Nikdy nespí, stále soptí (více či méně) a vymýšlí, jak nás dostat do konfliktu sama se sebou. Tím nás bezpečně drží v odloučení od autentického já.

   „Jak řeším osobní konflikt? Otočím se k němu zády. Prostě odstoupím. Nechytím se nabídky mysli. Nedám tomu pozornost. Nenechám se vyvést ze svého středu. Jsem tam, kde chci být. Božství je tady - teď hned. Jsem to já!“ (Jaroslav Dušek)

  

   K původnímu, přirozenému pocitu existence JÁ JSEM nás rychle vrátí vědomé přepnutí pozornosti na klíčová slova a afirmace, pokud jim dokážeme dát vlastní obsah (prožitek).

  

KLÍČOVÁ SLOVA

 

ZDRAVÍ: Já - smích - Jsem! SÍLA: Já - rovnováha - Jsem! BYSTROST: Já - přítomnost - Jsem! ÚSPĚŠNOST: - bez posuzování.       LÁSKA: - bez podmiňování.         POKORA: - bez odporování.

 

AFIRMACE

 

* Boží svět tady existuje jen pro mě. Proto si v něm dovoluji žít naplno.

* Náleží mi kompletní zdraví. Stav vyléčení už tady je - ve mně. Nic jiného nepřipouštím.

* Nedávám mysli prostor. Upouštím od řešení problémů. Zbavuji se pocitu, že se mi může

   něco zlého stát.

* Sama vybírám. Důvěřuji. Musí se to vyplnit. Mému rozhodnutí nemůže nic zabránit.

   Nabízím sama sobě prostor a světlo.

* Zaměřuji se na celek (ne na jednotlivosti). Držím jasný záměr. Trvám na něm, ale zároveň

   jej odevzdávám. Zůstávám v klidu.

* Chci to nejlepší. Soustředím se na to nejlepší, i když nevím, co to přesně je.

   Jsem nezúčastněný svědek, jen pozoruji a vnímám, co samo vyvstává.

* Věnuji si, že už v tom jsem. Dovoluji si přijmout pocit, že je hotovo. Já jsem hybatelem.

   Je to podle mých představ, aniž bych nějaké měla. Stačí můj souhlas.

* Počítám s tím, že teď a tady je pro mě ta nejlepší varianta. Všechno je dokonalé.

   Nepochybuji o tom. Jen kývnu, že to jde.

* Loučím se s minulostí. Jsem volná. Od teď se obracím výhradně na původní zdroj.

 

Milý Duchu, žádám o schopnost zvědomovat si sebemenší posun směrem k Tobě. DĚKUJI.“

 

Jana (24. 3. 23)

                                Více v  https://www.sec-zeman.cz/suplik-jany-3/